Motivace

Často máme možnost vidět, jak páníčci nezvládají své pejsky, kteří si dělají co chtějí. Utíkají, tahají za vodítko, koušou či neustále na cokoliv štěkají. Každý si totiž neuvědomuje, že ikdyž plemeno čivava je malé, tak i takové je důležité vycvičit k poslušnosti, neboť nejen, že takový dvoukilový pejsek může ublížit např. kousnutím, ale pro svoji neposlušnost může ublížit i nechtěně např. vlítnutím pod jedoucí kolo. Pořizujeme-li si štěňátko, je dobré začít od začátku s nácvikem poslušnosti. První, čemu by se pejsek měl naučit je čistotnost. Vše ostatní přizpůsobujeme možnostem a věku štěňátka. Poslušnosti se dá naučit i starší pejsek, jen to občas déle trvá. Pokud ale budeme dodržovat určitá pravidla při výcviku a budeme trpěliví, žádaných výsledků určitě dosáhnete.


Povely
Povely musí být jednoduché, krátké a je důležité jejich zapamatování a jednotné používání. Není možné, abyste jednou pejska učili na sedni a jindy používali třeba sednout. Protože je důležité, aby byly povely krátké, používáme povel např. sedni nikoliv sedni si. Důležitá je také intonace. Oslovení s povelem musí být předneseno s nadšením, samotný povel by měl být důraznější. Povel by tedy měl být k určitému cviku vždy stejný s nadšením ale i s důrazem v hlase, přičemž používáme vždy tuto kombinaci: JMÉNO + POVEL.
Mám pro vás i takovou malou pomůcku. Když jsem dělala kurz a následně zkoušky pro instruktora na výcvik psů, naše školitelka nás tehdy učila jedné pomůcce, kterou jsme si všichni vštípili do paměti. Při výcviku pejska nezapomeňte na čtyři Pé - Pojmenování pejska, Povel, Pochvala, Pamlsek. Tedy pejska oslovíme, zadáme povel, po jeho splnění pejska pochválíme a dáme odměnu v podobě pamlsku nebo hračky.


Motivace
Motivace je při výcviku velmi důležitá, neboť má-li pejsek z výcviku radost a je-li za něj vždy odměněn, bude se na cvičení těšit a nebude to pro něj noční můrou. Pro motivaci při výcviku používáme buď pamlsek nebo hračku. Jednodušše něco, na co pejsek reaguje. Pro jednodušší znázornění zde budu u jednotlivých nácviků používat pamlsek, vy však používejte to, co má pejsek nejraději. Důležitá je i pochvala, která je částečně též i motivací do dalšího cvičení. Nebojte se ze sebe udělat "šaška", pejska pochvalte, pohlaďte a hodně projevujte radost z dobře provedeného cviku. Ikdyž ostatní lidé se na vás budou dívat s údivem co to provádíte, pejsek pozná, že udělal něco dobře a sám z toho bude mít radost. Též u pochvaly byste měli dodržovat slovosled např.: HODNÝ + JMÉNO + POVEL.
Nezapomeňte, pochvala a pamlsek musí přijít vždy jen po správně provedeném cviku. Celkové cvičení byste vždy měli zakončit něčím co víte, že pejsek určitě zvládne, ikdyby to mělo být jen podání pac. Dobře zvládnutý cvik je motivací do dalšího cvičení.


Délka cvičení
Dobu, po kterou s pejskem cvičíme, musíme vždy přizpůsobit věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu pejska. Pokud vidíme, že se pejsek necítí dobře, nebo je vyloženě nemocný, tak ho cvičením trápit nebudeme. S dospělým pejskem můžeme trénovat klidně i hodinku, přičemž výcvik prokládáme i hrou. U štěněte by měl být ten prvotní výcvik kratší. Je lepší trénovat kratší dobu a častěji, např. 10min. Čím starší pejsek, tím pak můžeme výcvik prodlužovat. Řídíme se také samotným pejskem, někdy by pejsek byl schopný cvičit celé dopoledne, jindy mu stačí chvilka a je unavený. Vliv na výcvik má též počasí. V horkých letních měsících bychom měli cvičit dopoledne nebo k večeru a vyhýbat se sluníčku a pejskovi též zajistit dostatek vody. I v zimě by výcvik měl být celkově kratší. Neboť i nepříznivé počasí může pejskovi znechutit výcvik a chuť do něj.


Odměna za cvičení
Vždy po skončení cvičení je dobré, když si s pejskem pohrajete. Hra může být jakákoliv, dělejte to, co má pejsek rád. Od proběhnutí, aportování, mazlení atd. Odměnou za cvičení bude nejen pamlsek či hračka ale následně hezky strávené chvilky.


Nácvik základní poslušnosti

Seznámení s novým prostředím a páníčkem
Než si pejska přivezeme domů, měli bychom připravit jeho nové působiště. V normálním domě či bytě se skrývá spousta nebezpečí pro malé neposedné psí miminko. Pro čivaví štěňátko obzvlášť. Proto je velice důležité celý byt projít a prohledat, ideálně si třeba i lehnout na zem a prohlédnout si byt jakoby ze štěněcí perspektivy, objevíte tak daleko víc nebezpečných věcí, které byste jinak mohli přehlédnout. Z klasických nebezpečí můžu jmenovat třeba elektrické kabely pod proudem, otevřené zásuvky, příliš malé věci, které by štěně mohlo spolknout nebo se jimi zadusit. Velmi nebezpečné jsou také různé chemikálie, jako je prací prášek nebo jiné mycí prostředky, léky. Povzpomínejte si také, jestli jste někdy někam nedali nějakou návnadu na hmyz či hlodavce, protože taková zapomenutá past by také mohla zapříčinit velké neštěstí.
Nyní už si ale vezeme pejska domů a tak se mu vynasnažíme věnovat co nejvíce svého času. To nejlepší, co pro něho můžete udělat je to, že si ho přivezete před víkendem, nebo si třeba vezmete i pár dnů dovolené. To proto, že se mu můžete věnovat, učit ho čistotě, ale hlavně mu budete dělat společnost v době, kdy je v novém prostředí a zvyká si nejen na prostředí ale i na nové páníčky.
Po příchodu do nového bydliště nezapomeňte na:
- dejte pejskovi očuchat v klidu celý byt, běžte s ním a chvalte ho za to, že se nebojí prozkoumávat terén
- ukažte mu, kde má mističku s vodou a krmením
- je-li to ve vašich možnostech, dejte na pár prvních nocí jeho pelíšek ke své posteli a nechte ho spát u sebe, v případě naříkání štěněte mu můžete položit svoji ruku do pelíšku a jemu se tak bude hned lépe spát
- dávejte pozor na dveře, abyste štěně neskřípli, neboť štěně má snahu ze začátku za člověkem neustále chodit, tak abyste mu neublížili
- stejně tak choďte opatrně, choďte takovou pomalou plouživou chůzí, štěně se rádo zamotává mezi nohy, pak si může natlouct nejen štěně ale i vy
- hlaďte ho přes tělíčko, podrbejte ho na krčku, vynechávejte uši(aby mu nespadly), oči a hlavičku (štěňátka většinou nemají zarostlou fontanelu)
- seznamte s pravidly chování všechny členy rodiny, každé plemeno je něčím specifické, tak abyste se vyvarovali nějakému nechtěnému ublížení

Seznámení s novým zvířecím kamarádem
Velmi často psímu společníkovi pořizujeme kamaráda. Né každý pes však tento páníčkův krok uvítá. I v tomto případě bychom si měli dát záležet a oběma pejskům pro seznámení připravit co nejvhodnější prostředí.
Ideální seznamovačka probíhá v přírodě. Pejskové k sobě přichází na vodítku, očuchávají se a ve většině případů si začnou spolu hrát. V takovém případě po chvilce hry odejdou noví dva kamarádi společně domů.
Může ale dojít i k tomu, že pejsek, který v rodině již nějaký čas žije, začne chránit své páníčky a s novým kamarádem si nebude chtít hrát. Může být na něj agresivní nebo se po něm ohánět, kdykoliv nový pejsek projeví zájem o seznámení. Stejný přístup ale může být i ze strany pejska, který může být nervózní už jen z toho, že je v novém prostředí a navíc mu do cesty leze ještě cizí pes.
Proto mějte vždy připravené pamlsky a hračky. Nejdřív je mějte na vodítku, udělejte si menší procházku. Veďte pejsky tak, aby nešli hned vedle sebe, ale aby mezi nimi byl člověk. Když uvidíte, že už po sobě koukají ale nevrčí, vyměnte si pozice a nechte jít pejsky vedle sebe. Buďte ale připravení kdykoliv zasáhnout, aby si nevjeli do kožichů. Když jsou pejsci na vodítku již v pohodě, pak je ideální si zajít na oplocený pozemek, nejlépe na zahradu, kde nejdříve na volno pustíme domácího pejska, nového necháme na prověšeném vodítku a sledujeme, jak se chovají.
Když vidíme, že nejsou projevovány žádné náznaky agrese, pustíme na volno i nového pejska. Oplocený prostor při seznamování volíme především z toho důvodu, že by se mohlo stát, že domácí pejsek bude chtít toho nového trošku prohnat, aby mu ukázal kdo je doma pánem, tak aby se nový pejsek nelekl a neutekl nám. S pejsky si pak hrajeme, chválíme je a odměňujeme. Nikoho neupřednostňujeme.
Většinou se pejskové seznámí lehce, pokud ale vidíme jakékoliv náznaky nechuti seznámit se, je nutné přistupovat k seznámení opravdu zodpovědně a pomalu. Nesmíme dopustit, aby se pejskoví poprali a z prvního setkání si tak odnesli negativní zkušenost.

Dítě a pes
Osobně nemám nic proti tomu, aby čivava šla do rodiny, kde jsou děti. Sami máme dvě děti a nikdo k újmě nepřišel, ani psiska ani děti.
Musíme proto pejska i děti naučit tomu, jak se chovat.
Pejska hlídáme, aby neměl snahu kousat. Především u štěněte si toto musíme pohlídat, protože štěňata mají zuby jak jehličky a mohou tak dítě nechtěně pokousat.
Dětem vysvětlíme, že pejska hladíme po tělíčku, oči, hlavičku a ouška vynecháme. Také za ocásek a nožičky ho netaháme. Hlídáme je, aby pejska nezavřeli do dveří. K pejskovi se musí naklánět pomalu, stejně tak k němu pomalu přicházet, neboť děti mají tendenci neustále běhat a když takové dítě přilítne k pejskovi, které k dítěti stojí zády, nemůže se stát nic jiného, že pejsek se přinejmenším lekne, nebo z leknutí může i pokousat.
Děti si také pohlídáme v době krmení. Musíte jim vysvětlit, že pejskovi do misky s jídlem strkat prsty nemají, stejně tak jako pejsek nestrká čumáček dětem do talíře.¨
Vysvětlování musíte vždy přizpůsobit věku a mentální úrovni dítěte.

Čistotnost
Pro čerstvé majitele štěňete toto bývá kámen úrazu. Často si lidé myslí, že od chovatele získají štěně, které je naučené čistotě, a že s ním nebudou mít žádnou práci. Omyl. Jsou sice vyjímky, kdy štěňátko po příchodu do nového domova je čistotné a venčí se venku nebo na plenu tak jak má, ale většinou změnou prostředí tak čistotná nejsou, ikdyž vám chovatel řekne, že doma čistotné bylo.
Nepočítejte, že si přivezete štěně a bude čistotné nebo že ho během pár dní vychováte k čistotnosti. Výchova může trvat i několik měsíců. Pokud ale budete důslední, uvidíte, že se výsledky brzy dostaví.
Zapamatujte si tedy několik pravidel, které vám pomohou docílit čistotnosti u pejska, který přestal být čistotný, nebo který čistotný nikdy nebyl.
- venčete pejska vždy po hře, spánku, jídle
- za každé vyvenčení venku pejska hodně moc pochvalte, najděte si pro tento "cvik" povel a ten stále používejte, např: HODNÝ + JMÉNO+ BOBEK.
- nekárejte pejska pokud doma najdete loužičku nebo bobek ale nepřistihnete ho přitom, kárejte jen když ho přistihnete např: JMÉNO + NESMÍŠ nebo FUJ
- četnost krmení přizpůsobte věku a potřebám pejska, štěňata krmíme častěji, dospělé pejsky 1-2x denně, poslední krmení však ponechejte na 17hod., aby se pes stihl vyvenčit, než půjdete spát
- poslední venčení nechte na pozdní hodinu, např. na 22-23hod, aby se stihl vyvenčit po posledním krmení
- ráno naopak choďte venčit co nejdříve, klidně přes sebe přehoďte jen bundu a jděte v pyžamu, často to totiž pejskové nevydrží, než se převlíkneme
- je dobré mít na noc štěně u sebe, většinou když se probudí, tak probudí i nás, tak ho vyvenčete i v 1hod. v noci
- vodu nechávejte pejskovi přístupnou i v noci, věřte že vám nepomůže, když mu odeberete vodu, stejně v sobě vodu má a když bude chtít vyvenčí se a odebráním vody mu můžete poškodit zdraví

Socializace
Pořídíme-li si štěňátko, neznamená to, že ho necháme doma zavřené, protože je malinké a venku by se mu mohlo něco stát. Právě naopak. Je dobré štěňátko nechávat mazlit cizími lidmi a chodit s ním do přírody a ruchu města.
Toto je dobré z toho důvodu, že chceme pejska veselého, nebojácného, který si rád pohraje s jinými pejsky ale i lidmi. Může se stát, že pejsek, kterého jsme si pořídili, je velmi bojácný, bojí se cizích lidí, nenechá se pohladit, lekne se neznámých zvuků. V takovém případě je správná socializace více než nutná.
Ze začátku chodíme na méně rušná místa. Pejska při pohybu venku chválíme a odměňujeme. Sledujeme ho, jak reaguje ve chvílích, kdy ho na chodníku míjí lidé či projíždějící auta. Některé štěně to vezme bez jakýchkoliv náznaků strachu, jiné může být bojácné. Proto, když se k nám někdo blíží, začnete pejska chválit a upoutávat jeho pozornost na pamlsek či hračku. Odvedeme tak jeho pozornost od ostatních ruchů, na které si takto postupně zvykne. Když budeme tímto způsobem pokračovat, začne zvládat i více rušnější místa. "Maturitou" pro pejska v socializaci je pobyt na nádraží. Je tam hodně neznámých zvuků a lidí, kterým se štěňátko líbí a kteří si jej budou chtít pohladit. Pejska si proto držíme v náručí, hladíme ho a chválíme. Když příjde někdo cizí s prosbou, zda si ho může prohlédnout, upozorníme, že ho má hladit pomalu a né přes oči a uši. Během hlazení cizí osobou pejska stále chválíme. Když si pejsek na toto rušné prostředí zvykne, dáme si pejska na vodítko a sledujeme, jak se chová. Klidně u něho můžeme se začátku klečet a dát mu čas na rozkoukání. Poté se můžeme i projít. Pejska stále chválíme a odměňujeme. Důležité také je, abyste socializaci prováděli pravidelně, né třeba jednou týdně. Stačí chvilinku každý den a uvidíte, že postupně se bude pejsek v tomto směru lepšit. Někdy ta socializace může trvat déle, ale vydržíme-li to, uvidíte, že žádaných výsledků dosáhnete.

Navyknutí na obojek a vodítko
Přivezli jste si štěňátko, které ještě nevidělo obojek? I to se může stát. Proto štěňátku dáváme obojek vždy jen na chvilku, odměníme ho a pak mu ho zase sundáme. Intervaly postupně prodlužujeme až si na něj štěňátko zvykne. Ze začátku je nejlepší, když mu ho nasadíte třeba večer u televize. Pejska si vezmete na klín a hladíte ho, pro začátek mu obojek nebude až tak nepříjemný. Pak mu začněte dávat obojek při hře venku. Když uvidíte, že se ho pejsek snaží škrábat, upoutejte jeho pozornost pamlskem či hrou.
Stejně tak postupujeme s vodítkem. Když už si pejsek alespoň trošku zvykne na obojek, nasadíme vodítko a při pobytu venku poutáme jeho pozornost jak jinak než hrou, pamlskem a pochvalou. Když začne pejsek vodítko kousat, použijeme povel: JMÉNO a NESMÍŠ nebo FUJ. Jakmile přestane s kousáním, pochválíme ho a odměníme. Většinou nácvik na obojek a vodítko netrvá dlouho, ale nějaký ten čas tomu věnovat musíme.

Sedni
Pes stojí na vodítku u levé nohy, vodítko držíme v levé ruce a v pravé máme připravený pamlsek. Následuje povel: JMÉNO + SEDNI, pravou ruku dáme nad pejskovu hlavičku s pohybem k pejskovu zadečku. Tím se pes zakloní a posadí se. Následuje velká pochvala.

Lehni
Pes sedí u levé nohy, vodítko i pamlsek držíme v pravé ruce, řekneme povel: JMÉNO + LEHNI, pravou ruku natáhneme před pejska, natáhneme tím i vodítko, a pejsek si lehne. V případě, že si pejsek nechce lehnout, použijeme k motivaci nejen pamlsek ale i vodítko, které v pravé ruce držíme a mírně za něj zatáhneme, tím se pejsek položí. Především však jako motivaci používáme pamlsek. Někteří pejskové dobře reagují i na natažené vodítko a mají snahu se za ním natáhnout.

Odložení
Odložení spočívá v naučení pejska, aby na povel vydržel zůstat v určité poloze na místě bez přítomnosti páníčka. Odložení nejdříve trénujeme u nohy, pak před pejskem až postupně prodlužujeme vzdálenost na požadovanou délku. Pokud chceme pejska učit odložení v leže, musíte tento cvik učit až po tom, co samotný cvik lehni umí, to samé je u odložení v sedě. Psa máme u levé nohy, necháme ho v poloze, ve které chceme provádět odložení, např. v leže a řekneme povel: JMÉNO + ZŮSTAŇ. Chvilku zůstaneme ohnutí a pak pejska pochválíme: HODNÝ + JMÉNO + ZŮSTAŇ. Takto cvik opakujeme a postupně se pomalu narovnáváme. Když vám zvládne chvilku zůstat v leže, pak přistoupíte k nácviku odložení před vámi. Pejska dáte do polohy, ve které ho učíme odložení, řekneme povel pro odložení a předstoupíme před něj. Po chvíli se vrátíte zpět k němu a hodně ho pochválíte. Tento cvík opakujete a postupně vzdálenost mezi vámi a psem prodlužujete. Nejdřív o krok, dva, tři až se dopracujete k odložení třeba i na 30m. V případě, že pejsek změní polohu, tedy že si z lehu sedne, či vstane, nebo jednoduše se sebere a půjde za vámi, musíte jít hned k němu a opět ho uložit do dané polohy ve které měl zůstat a vše opakovat. Je důležité vždy cvik perfektně naučit na určitou vzdálenost a postupně prodlužovat. Také je dobré nejdříve odložení učit na klidném místě, ne někde na sídlišti, kde si běhají psi na volno a nikdo si je nehlídá.

Chůze u nohy
Při chůzi u nohy chodí pejsek u levé nohy, v pravé ruce držíme vodítko a v levé pamlsek. Řekneme povel: JMÉNO + K NOZE, tleskneme levou rukou o stehno a vykročíme, přitom pejska motivujeme pamlskem aby nepředcházel nebo neskákal po noze, přičemž povel opakujeme a chválíme: HODNÝ + JMÉNO + K NOZE. Při zastavení chůze je vhodné pejska naučit do polohy v sedě. To už však záleží na každém z vás, jak si pejska naučíte, zda stát či sedět. Tlesknutí o nohu někdo používá, někdo ne, někteří pejsci se na toto dobře naučí. Vyzkoušejte to a pokud vám to bude vyhovovat, cvičte takto chuzí i nadále.

Přivolání
Tento cvik cvičíme nejlépe na dlouhém vodítku, cca. 25m dlouhém. Pejska necháme upnutého na vodítku a necháme ho volně běhat. Pak si ho přivoláme povelem: JMÉNO + KE MNĚ a ručkujeme vodítkem pejska k sobě. Jakmile si ho přiručkujeme, pochválíme ho: HODNÝ + JMÉNO + KE MNĚ a dáme odměnu. Takto cvik opakujeme až pejsek pochopí, v čem cvik spočívá a začne k vám chodit sám. Až to na vodítku zvládne bez jediné pochyby co má dělat, můžete začít trénovat přivolání na volno. Jen připomenu, že nácvik je dobré, stejně jako u odložení, ze začátku dělat v klidnějším prostředí a posléze ho trénovat i na rušných místech.



Toto byl nástin, jak pejska naučit základní poslušnosti. Způsobů, jak pejska něčemu naučit je samozřejmě více. I na internetu najdete různé postupy výcviku psa. Vždy musíte způsob a samotný výcvik přizpůsobit pejskovi. Na každého platí něco jíného. Mějte při výcviku na paměti, že výcvik by měl pejska bavit, neměl by pro něj být trestem. Pokud se budete výcviku věnovat a dodržovat základní zásady, uvidíte, že se váš pejsek brzy poslušnosti naučí.
Přeji vám hodně zábavy a úspěchů s výchovou.